Hledání:
Ostatní:
Doporučujeme:
Anglické splávky, tvoří velkou skupinu splávků různého provedení a způsobu využití.
Wagglery jsou u nás, z celé velké rodiny anglických splávků, nejznámější a nejpoužívanější. Pro mnohé rybáře je právě „waggler“ synonymem pro anglický splávek.
Ostatní anglické splávky, se zajímavými názvy, jako např. Avon, Pacemaker, Stick, Chubber atd. jsou mezi našimi rybáři téměř neznámé a nepoužívané. Tyto splávky, stále zůstávají a zřejmě i zůstanou doménou anglických rybářů.
Všechny wagglery se od pevných splávků liší způsobem jejich uchycení na vlasec. Typický anglán, je k vlasci upevněn jednobodově. To je zásadní, i když ne jediný, rozdíl mezi anglickým a pevným splávkem.
Wagglery, se podle své konstrukce, rozdělují do dvou základních skupin, které se liší nejen svým provedením, ale zejména možností použítí a montáží.
První skupinu wagglerů tvoří předvážené wagglery. Pro tyto splávky je charakteristické závaží na spodní části těla splávku.
Zátěž může být pevná nebo výměnná, realizovaná sadou kovových kotoučků. Některé modely mají možnost měnit dovážení pomocí broků uvnitř tělíčka splávku.
Hlavní výhodou předvážených wagglerů, je jejich schopnost dlouhých náhozů. Jsou proto nejvhodnější k rybolovu ve středních a delších vzdálenostech.
Jsou poměrně necitlivé vůči větru a obstojně odolávají spodním proudům. Splávky s větším dovážením jsou stabilnější ve vlnách. Velmi snadno se s nimi vlasec „zasekne“ pod hladinu, těžší modely jsou výhodnější.
Dají se použít jako pevné i klouzavé, ale já osobně je používám pouze jako pevné.
Jsou vhodné k lovu ze dna i pro lov na propad.
Jejich nevýhodou je to, že se po dopadu na hladinu poměrně hluboko ponořují. To může způsobit vyplašení ryb, zejména při lovu na mělčí vodě.
Další nevýhodou předvážených anglánů je jejich vyšší sklon k zamotávání montáží, ten se dá ale velmi dobře eliminovat správnou technikou hodu. Zejména je velmi důležité citlivé dobrždění vlasce, prstem na cívce navijáku, v poslední fázi letu splávku.
Určitou zvláštností je označování gramáže předvážených wagglerů. Na první pohled může působit trochu nezvykle, ale nejedná se o nic složitého.
Gramáž těchto splávků se obvykle skládá ze dvou údajů. První číslo označuje zabudovanou zátěž, druhá hodnota vyjadřuje hmotnost broků, potřebnou k dovážení.
Pokud je tedy na splávku uveden např. údaj: 4 + 1 g, znamená to, že celková nosnost splávku je 5 g, z toho jsou již 4 g ve splávku a k dovážení stačí přidat na vlasec broky o hmotnosti 1 g. V tomto případě by se tedy jednalo o splávek vhodný k lovu spíše na kratší vzdálenost a do hloubky přibližně 2 m.
U wagglerů s výměnnou zátěží se setkáváme i s označením ve tvaru: 4 + 1 + 0,5 g. Poslední číslo v tomto případě udává hmotnost dovažovacích podložek.
Nepředvážené wagglery nemají tak dobré letové vlastnosti. Jejich doménou je spíše lov na kratší vzdálenost, zejména na mělčí vodě.
Zvláště vhodné jsou jako klouzavé splávky. Díky značnému vztlaku se velmi rychle vynořují, jiné wagglery k tomuto způsobu lovu nepoužívám.
Jejich nevýhodou je poněkud obtížnější „zaseknutí“ vlasce pod hladinu v porovnání s předváženými typy.
Nosnost těchto splávků je udávána běžným způsobem. Jejich využití není tak všestrané jako u předchozího typu.
Na rozdíl od klasických pevných splávků, se všechny wagglery upevňují k vlasci pouze v jednom bodě, pomocí očka na spodním konci.
V současné době je nejlepším řešením tohoto problému použití „T“ konektoru, běžně nazývaného „Téčko“. Používání různých podomácku vyráběných „Omega“ adaptérů je dnes spíše už přežitkem.
Lehčí modely nepředvážených wagglerů se dají také na vlasec fixovat čtyřmi broky. Po dvou z každé strany splávku. Chybou by bylo, při tomto způsobu upevnění splávku, navléknutí vlasce přímo do očka splávku. Vždy je nutno použít karabinku, sníží se tím možnost zamotávání a není znemožněna případná výměna splávku.
Při použití „Téček“ je důležité nezapomenout alespoň dvakrát omotat vlasec okolo dříku konektoru. Pouhé zafixování silikonovými hadičkami, zvláště u těžších splávků, nezaručuje stále stejnou hloubku.
Výběr vhodného typu waggleru závisí na zvoleném způsobu a místě lovu.
Pokud jsem nucen, vzhledem k velké lovné hloubce, použít klouzavý splávek, vždy volím nepředvážený model. Jeho gramáž zpravidla stanovuji v poměru 1 g nosnosti na 1 m hloubky.
Na větších hloubkách (nad 10 m) volím ještě větší poměr. Například při lovu z lodě, na mém oblíbeném pozdně podzimním místě, se velké plotice vyskytují v hloubce 16 až 19 m. V tomto případě jsem často používal i obrovský nepředvážený splávek o nosnosti 25 g. I na stojáku bývá v těchto hloubkách silný proud, s lehčím splávkem by klesání nástrahy do této hloubky trvalo neúměrně dlouho.
Předvážený waggler používám pokud lovím např. kapry nebo cejny. Jestliže se rozhodnu lovit např. ve vzdálenosti 20 m na hloubce 2 m, použiji velikost 4 + 1 g. Když začne foukat, vyměním ho za 6 + 1 g. Pokud lovím ve stejné vzdálenosti, ale na hloubce okolo 3 m, vyberu si 6 + 2 g.
V případě lovu na větší vzdálenost bych použil např. 10 + 1 g nebo ještě těžší model.
Největší variabilitu nabízejí wagglery s měnitelnou zátěží.
Na mé oblíbené vodě, kam rád chodím na cejny, je také dost perlínů. Po zakrmení začnu lovit perlíny ve sloupci. Na splávek nasadím tolik podložek, aby byl vyvážen pouze jedním bročkem. Na háček kuklu a lovím perlíny na propad. Když usoudím, že by cejni mohli již být na místě, odstraním podložky, na vlasec připnu 3 broky a lovím cejny ze dna.
Mezi mé nejoblíbenější wagglery tohoto typu patří Miriam Peacock a Super Match oba značky Exner. První používam k lovu na propad i k lovu ze dna na středních hloubkách a vzdálenostech. Druhý volím v naprosté většině ostatních případů. Oba wagglery mají nejen měnitelnou zátěž, ale i anténky.
Pro lov na větší vzdálenost nejraději používám Cralusso Rocket. Ten má měnitelnou zátěž řešenou vkládáním olova přímo do dutiny v těle splávku. Toto provedení není sice tak pohodlné jako šroubovací podložky, ale jedná se o „nezničitelný“ waggler, navíc vybavený možností posunu anténky přímo v tělíčku. Drobné korekce vyvážení se tak mohou provádět tímto způsobem.
S wagglery lovím pouze na stojácích, jejich použití na tekoucí vodě samozřejmě není vyloučeno, ale tam dávám přednost jiným technikám.
Při lovu s wagglery je nutné dobře zvládnout techniku hodu a naučit se „zaseknout“ vlasec pod hladinu. O tom možná někdy příště.
Já osobně považuji lov na odhoz s wagglerem za královskou disciplínu plavané, závodníci „děličkáři“ prominou.