Hledání:
Ostatní:
Doporučujeme:
O tom, že splávek je nejdůležitější součástí plavačkářovy vybavy, se snad nemusí diskutovat.
Vždyť ani sebedražší prut, nebo dokonalý naviják, bez správně zvoleného a vyváženého splávku nezaručí alespoň částečnou šanci na slušný úlovek.
Mnozí rybáři doposud neovládají správnou volbu tvaru a velikosti splávku. Zbytečně se tím připravují o řadu ryb.
Obtíže, při volbě správného splávku pro lov na tekoucích vodách, dokonce řadu svátečních plavačkářů od tohoto lovu odrazují a plavanou provozují pouze na stojácích.
Zcela jiná situace je u závodníků. Pro ně je správná volba splávku základním předpokladem úspěchu. Teprve potom nastupují kouzla s krmením a další závodnické finesy.
Správný výběr splávku pro rekreační plavanou není žádná složitá věda.
Postačí k němu pár zkušeností od vody, několik pokusů a základní znalosti jednoduché fyziky.
Oprášit znění Archimédova zákona se proto určitě vyplatí.
Nejlepší metodou k správné volbě tvaru a gramáže splávku je několik hodin, nebo dní, u vody, ve společnosti zkušeného rybáře.
Základní funkcí splávku při plavané, je kromě udržování nástrahy v dané hloubce, především indikace záběru. K tomu, aby splávek dobře plnil tyto úlohy, musí splňovat tři následující kritéria.
Nyní se pokusím, velmi stručně, jednotlivé body rozebrat:
Prvním faktorem, který určuje tvar splávku, je zvolená rybolovná metoda.
Při plavané na tekoucích vodách, můžeme volit mezi dvěma základními způsoby lovu.
Prvním způsobem lovu je zadržování.
Tuto metodu uplatníme při lovu bičem nebo děličkou, občas přijde ke slovu i při lovu boloňkou.
Princip lovu je ten, že se snažíme, někdy marně, udržet splávek a tím i nástrahu v proudu na jednom místě.
K tomu, aby splávek správně fungoval, musí mít jeho tělíčko tvar kapky. To znamená dole širší, nahoru se zužující. Pouze tento tvar umožní zadržování bez pokládání nebo potápění splávku.
Při lovu v mírném proudu používám splávky štíhlejší. V silnějším proudu volím tvar tělíčka kompaktnější, hruškovitý.
Anténky těchto splávků volím co nejtenčí.
Druhým způsobem lovu na tekoucích vodách je splavávání.
Tento způsob je základním pricipem lovu boloňskou metodou. Své uplatnění občas najde i při lovu pomocí delšího biče.
V tomto případě musí mít tělíčko splávku tvar obrácené kapky. Nahoře širší, postupně se zužující směrem dolů. Jenom tento tvar splávku umožní vodnímu proudu se do něj opřít a i s těžkou nástrahou splavávat dostatečně daleko.
Anténky u těchto splávků používám silnější, více nosné. Širší anténka, je nejenom na větší vzdálenost lépe viditelná, ale její zbytková nosnost lépe eliminuje potápění splávku při brnkání nástrahy o nerovnosti dna.
V poslední době používám pro lov boloňskou metodou téměř výhradně nezničitelné plastové splávky Cralusso Golf, do menších proudů Cralusso Spirit.
Druhým faktorem ovlivňujícím tvar splávku je charakter a rychlost proudu.
V tomto případě platí jednoduché pravidlo: "Čím je proud silnější, tím více se musí tvar splávku přibližovat kouli." V extrémních případech, v silně vířící vodě, volím tvar skutečně téměř kulovitý.
Vhodnou gramáž splávku, kromě síly proudu, nejvíce ovlivňuje lovná hloubka. Jednoduchou úvahou můžeme dojít k závěru, že splávky vyšších gramáží použijeme na větších hloubkách a naopak.
Z toho vyplývá závěr:
Při lovu ve stejně silném proudu, ale na rozdílných hloubkách, volím stejný tvar splávku, ale na větší hloubce používám větší gramáž.
Při lovu boloňskou metodou ovlivňuje gramáž splávku také lovná vzdálenost. Lehčí splávky jsou hmotností vlasce rychleji přitahovány ke břehu.
Při lovu ve větší vzdálenosti, proto používám těžší splávek, než při lovu u břehu, i když je proud na obou místech přibližně stejně silný.
Na gramáž splávku má pochopitelně vliv i použitá nástraha. Je logické, že při lovu na půlku švestky, musím použít splávek o vyšší nosnosti než při lovu na dva bílé červy.
Základní vyvážení splávků provádím vždy doma, v klidu.
K tomuto účelu mi velmi dobře slouží akvárium, nebo uříznutá PET lahev. Splávky vyvažuji přesně na anténku. Ani milimetr tělíčka nesmí vyčnívat nad hladinu.
Při lovu na težší nástrahy, typickým příkladem jsou rousnice, vyvažuji splávek i s nástrahou. U vody pak provedu korekci vyvážení podle momentálních podmínek, pomocí jednoho nebo dvou bročků.
Splávky pro lov ve velmi mírném proudu, nebo na stojáku, vyžadují přesnější vyvážení, než splávky pro lov v proudu silnějším.
Splávky do nosnosti cca 3 g vyvažuji pouze pomocí bročků. Základní vyvážení těžších splávků provádím kuličkami nebo torpilou a dovážení několika broky. Splávky pro lov v silně proudící nebo vířící vodě vyvažuji občas pouze kuličkami.
Při lovu v mírném proudu používám zátěž rozdělenou na cca 40 cm vlasce. V silnějším proudu, nebo na větší hloubce, zátěž koncentruji na cca 10 cm.
Při použití dělené zátěže se řídím i tloušťkou anténky. Silnější anténky vyžadují poněkud koncentrovanější zátěž a naopak, slabší anténky dobře indikují záběr i při použítí více dělené zátěže.
Pokud se při zadržování splávek pokládá na vodu, je příliš štíhlý. Pokud vyjíždí z vody, je nutno použít větší gramáž. Pokud se splávek neklidně vrtí a poskakuje je zřejmě moc štíhlý i lehký.
Při boloňské metodě, musí být správně zvolený splávek, schopen plynule vléci nástrahu proudem. Pokud se zastavuje, je příliš štíhlý. Pokud se potápí, je lehký, někdy pomůže také nasazení silnější anténky. Pokud splávek vytrvale míří ke břehu je příliš lehký, nebo máte krátký prut.
Záměrně jsem se nezmínil o použití lízátek. Tyto zvláštní, ploché splávky, umožňují silnější zadržování. Jejich úspěšné použití, je podle mého názoru, podmíněno dostatkem zkušeností s běžnými splávky.
Začínajícím plavačkářům bych experimentování s klasickými lízátky nebo splávky Cralusso Bolo zřejmě nedoporučil. Já sám se s těmito splávky potýkám už pár let a k jejich dokonalému ovládání mám stále velmi daleko.
Při závodním rybolovu, je dnes na některých tratích, jejich použití už nutností.
Úvod > Ostatní > Splávky na tekoucí vody