Parma obecná

• Úvod
• Ryby
• Krmení
• Ostatní

Parma obecná

Parma obecná - výskyt a biologie

Parma obecná (Barbus barbus), je typickým obyvatelem proudných úseků řek, které po ní dostaly i své jméno.

Z některých úseků našich řek parma téměř vymizela, v některých je její výskyt dosud poměrně hojný.

Během roku se parmy, často v početných hejnech, zdržují ve středně hlubokých, proudných partiích toku, nejčastěji nad kamenitým nebo štěrkovým dnem.

V létě často parma vyjíždí až do těsné blízkosti jezu. V zimě dává přednost klidnějším a hlubším místům, ale zabahněné zátočiny nevyhledává. Vždy upřednostňuje tvrdé dno.

Na zimoviště migrují parmy často z velké vzdálenosti. Některá vyhlášená zimoviště parem jsou pod silným rybářským tlakem a dochází na nich ke krvavým masakrům.

Parma se živí především larvami vodního hmyzu a ostatní živočišnou potravou.

Parmy jsou aktivní během celé sezóny, ale úspěch zimního lovu je podmíněn dobrou znalostí vody. Nalezení zimních úkrytů partem je často záležitostí několika let hledání.

Na jaře a počátkem léta jsou nejslibnější středně proudné úseky toku s hloubkou okolo 1,5 m. Horkými místy jsou prohlubně a rýhy ve dně. Při letním poklesu hladiny bývá nejlepší volbou lov parem ve vývařišti pod jezem.

Svoji největší parmu o délce 72 cm jsem ulovil na revíru Ohře 1. Z této vody mám i několik dalších v délkách od 65 do 70 cm. Další parmy okolo 70 cm jsem ulovil také na ostatních úsecích Ohře, zejména na Ohři 6 a také na jednom vyhlášeném místě na Labi.

Několik pěkných parem mám i z Vltavy a Berounky a zejména z Ploučnice.

Před několika desítkami let, jsem velké parmy lovil také na jednom úseku Radbuzy. Na této vodě jsem bohužel od té doby neměl možnost lovit, tak nevím jak to tam s parmami je nyní.

Zpět na začátek článku Parma obecná

Parma obecná - nástrahy a návnady

Moje nejpoužívanější nástrahy na parmy a jejich úspěšnost znázorňuje následující tabulka.

Parma obecná - tabulka úspěšnosti nástrah:

Jak vyplývá z tabulky mou nejúspěšnější nástrahou na parmy jsou s velkou převahou rousnice. Ty bývají účinné téměř celoročně, zejména ve stoupající, mírně přikalené vodě.

Hnojákům a ostatním drobnějším živočišným nástrahám dávám přednost při lovu v chladnější vodě.

Velmi účinné bývají larvy chrostíků, vážek a ostatního vodního hmyzu. Při zvýšené hladině dobře chytají slimáci.

Z rostlinných nástrah občas fungují kroupy a těstoviny. V létě bývá dobrou volbou i lov na řasy.

V literatuře často doporučovaný sýr jsem samozřejmě jako nástrahu na parmu také mnohokrát zkoušel. Pravděpodobně jsem nezvolil ty správné druhy. Několik kusů jsem na sýr sice ulovil, ale ostatní nástrahy považuji za mnohem účinnější.

Parma dobře bere i na masné výrobky, např. párek nebo lančmít. Mám vypozorováno, že na tyto nástrahy nejochotněji bere při lovu za tmy.

Několik parem jsem také ulovil při vláčení se strýmrem. Také jsem byl, na Ohři 8 A, svědkem ulovení velmi velké parmy na muškařský prut. Nástrahou byla údajně nymfa, druh nevím, muškařina pro mě zůstává tajemstvím.

Vnadící směs na parmy, s ohledem na místa jejich výskytu, připravuji vždy těžkou a lepivou.

Jako základ používám TTX, které doplňuji libovolnou komerční ploticovou směsí.

Podle síly proudu přidávám dostatečné množství pojivé hlíny. Často jsem k zatížení směsi nucen použít štěrk.

Jako živá složka se mi nejvíc osvědčili hnojáci nebo sekané rousnice.

Krmné místo se snažím zakládat kompaktní. K základnímu zakrmení používám větší, dobře utažené koule.

Zpět na začátek článku Parma obecná

Parma obecná - náčiní a taktika lovu

Za nejúčinnější techniku k lovu parem považuji dnes jednoznačně feeder, ale i na plavanou se dají parmy úspěšně lovit.

Z plavačkových technik při lovu parmy upřednostňuji boloňku. Ostatní techniky plavané jsem k cílenému lovu parmy nikdy nepoužil.

Pokud to pobřežní vegetace dovolí, používám nejraději sedmimetrový prut o gramáži 30 - 50 g. V některých místech je nutností použití prutu kratšího, ale i tady volím prut o odpovídající gramáži.
Parma je velmi silná ryba a její zdolání na měkký prut by trvalo neúměrně dlouho.

Pro letní lov používám návazce o průměru 0,14 mm, v zimě zeslabuji na 0,12 mm. Slabší návazec na parmy nepoužívám.

Při nastražování rousnic volím velikost háčku mezi č. 6 až 10. Na ostatní nástrahy používám háčky přiměřeně menší.

Splávky vybírám podle hloubky a síly proudu, v gramážích přibližně okolo 5 g, občas i težší.

Lovnou hloubku nastavuji tak, aby přibližně 10 až 20 cm návazce bylo vlečeno po dně. Při lovu nad štěrkovým dnem to nebývá problém. V místech s balvany jsem občas nucen hloubku snižovat, tak aby nedocházelo k častým vázkám.

Vyvážení montáže provádím torpilou doplněnou několika bročky.

Záběr parmy nebývá obvykle příliš razantní, většinou se projevuje pouze jako zastavení splávku.

Při lovu za tmy, bývají záběry i na větší nástrahy, většinou poměrně razantní. Stejná situace nastává občas i během lovu při soupající a kalné vodě.

Zpět na začátek článku Parma obecná

Parma obecná - závěrem

Nejpříznivější chvílí k lovu parem je pro mne doba, kdy se začíná voda kalit a zároveň mírně stoupat.

Když se mi v tento okamžik podaří být u vody, většinou si velmi dobře, a nejenom parmy, zachytám. Pokud zvýšený stav hladiny trvá delší dobu, je výhodnější hledat parmu poblíž břehu. Braní v tuto chvíli je ale mnohem slabší.

Parma obecná je krásná, velmi bojovná ryba. Bohužel pro řadu našich rybářů zůstává pouze zdrojem masa.

Úvod > Ryby > Parma obecná