Hledání:
Ryby:
Doporučujeme:
Tloušti se dají s úspěchem lovit všemi rybolovnými technikami. Zvláště stále populárnější feeder je na ně mocnou zbraní. Přelstít většího jedince je tou pravou výzvou pro každého sportovního rybáře a právě plavaná je k tomu jako stvořená. I když miluji lov na bič, tak na tlouště s ním nikdy cíleně nechodím. Bič si schovávám na plotice nebo cejny.
Tloušti se dají lovit i na děličku, ale já je na ni nelovím. Dělička vyžaduje poměrně komplikovanou přípravu místa k lovu, spoustu věcí okolo, ne všude se s ní vejdu a také mávání dlouhého klacku těsně nad hladinou se tloušťům určitě nebude líbit. Síla děličky spočívá především v přesném vedení nástrahy nad krmným místem, to ale není při lovu tloušťů nezbytně nutné.
Dobře se dají lovit i na matchku. Na stojaté vodě je to jasná volba. Na řece se dá použít na krátko, s pevným splávkem. Pokud není proud příliš silný, dá se použít i s wagglerem.
Nejlepší volbou je podle mě boloňka. Ze všech plavačkových metod, se mi lov boloňským prutem, jeví jako nejoperativnější. Když chci, můžu na bolo lovit klidně dvě minuty po příchodu k vodě. Boloňský prut umožňuje pustit nástrahu dost daleko po proudu a dostat ji do slibných míst, např. pod převislé větve. Při správně zvolené gramáži má boloňka dostatečnou silovou rezervu pro zdolání i toho největšího kusu. Umožňuje lovit tak daleko od rybáře, že nehrozí nebezpečí vyplašení ryby. Jedinou podmínkou pro úspěšné nasazení boloňského prutu je dostatečně silný proud. Pokud je proud mírný, nástraha nemůže dostatečně daleko splavat. Dlouhé splavování nástrahy je právě hlavním principem lovu boloňskou metodou.
Boloňským prutem se dá samozřejmě dobře lovit i na místě. Tak jako s normálním bičem, boloňka je jen trochu těžší.
Samozřejmostí pro lov boloňskou metodou, je splávek s dobře viditelnou, silnější, nosnou anténkou. Splávek ve tvaru obrácené kapky musí mít gramáž odpovídající síle proudu a lovné hloubce. Především musí být schopen vléci poměrně těžkou nástrahu. Obvykle mi nosnost splávku vychází okolo 4 až 5 g, na větší hloubce a silnějším proudu někdy až 10 g. Vždy také záleží na velikosti a hmotnosti nástrahy.
I když nejsem příznivec torpilek, tak jsem při lovu tloušťů často nucen je použít. Vyvažovat například 10 g splávek bročky se mi moc nelíbí. Vždy používám torpilku o hmotnosti, která odpovídá přibližně 75 % nosnosti splávku, zbytek dovážím pomocí bročků. Bročky se dají operativně přidávat, nebo ubírat podle hmotnosti nástrahy. Při lovu jiných ryb používám jemnější sestavy a torpily nepoužívám.
Pokud se rozhodnu lovit pod špičkou, nasadím bičový splávek s bročky a jde to taky.
Boloňský prut používám nejčastěji sedmimetrový o gramáži 30 g, slabší pruty podle mě nejsou pro lov větších tloušťů dostatečně silné. S ohledem na převislé větve pobřežní vegetace jsem někdy nucen použít prut pětimetrový. Při volbě vhodného prutu je třeba si uvědomit, že tloušť je zdatný bojovník, kterému pomáhá často docela silný proud. Jeho první rozjezd po záseku je většinou velmi silný. Kdo někdy v proudu vodil padesátku, ví o čem je řeč.
S ohledem na velikost soust určených tloušťovi volím i velikost háčku. Jako optimální se mi jeví rozpětí velikostí od č.10 do č.6. Menší háčky používám spíše výjimečně, hlavně v zimě při lovu na dva, tři bílé červy. Háčky by měly být kvalitní a bezvadně ostré. Nejraději používám kulaté háčky se širším obloučkem. Zásek většinou dobře sedí, při vhodně zvoleném tvaru a velikosti háčku se tloušť vypne pouze zřídka.
Při vyprošťování háčku z tlouští tlamy pozor na prsty. Tloušť má silné požerákové zuby a ochotně je používá. Tuto zkušenost jsem zaplatil vlastní krví! K nastražování drůbežích jater, nebo i ovoce, někteří rybáři používají i trojháčky. Já trojháčky k lovu nedravých ryb už mnoho let nepoužívám.
Návazec volím nejčastěji o průměru 0,12, v létě občas i 0,14 mm. Použití slabších průměrů se mi zdá, vzhledem k bojovnosti a hmotnosti tlouště, zbytečně riskantní.
Slabší vlasce nasazuji pouze ve stavu nejvyššího zoufalství, když ryby opravdu neberou. Osobně nejsem příznivcem cíleného lovu větších ryb na příliš tenké montáže. Počet záběrů trochu vzroste, ale myslím si, že půlhodinové zdolávání velkého tlouště např. na vlasec 0,08 mm není k rybě moc ohleduplné. Po takovém boji se větší kus vzpamatovává poměrně dlouho a jeho stavu to určitě nepřidá. Na dvanáctku lovím stále ještě dostatečně jemně, ale při zdolávání se do prutu můžu dost opřít a rybu dostat z vody poměrně rychle. Samozřejmostí je mít po ruce přiměřeně velký podběrák, stačí delší bobkařský. Při lovu na bič nebo děličku je nutností dlouhý plavačkový podběrák, vždy ale s větším průměrem síťky. Dlouhý plavačkový podběrák je ale velmi vhodný i při lovu boloňkou. Při rybolovu používám podběrák vždy. Ryby si to zaslouží!
Myslím si, že vypuštění podběráku z povinné výbavy, je největší nesmysl současného Rybářského řádu.
Nastavení lovné hloubky při lovu tloušťů, není tak kritické, jako např. při lovu plotic, nebo cejnů. Obvykle postačuje nastavit hloubku kousek nad dno, když si nástraha občas brnkne o vyvýšeniny dna, měla by hloubka vyhovovat. Tloušť stojící nade dnem je schopen zaregistrovat nástrahu plující kdekoliv ve spodní třetině vodního sloupce. Nástraha plující v horní polovině sloupce nebo pod hladinou, ve dne obvykle velkého tlouště nepřiláká.
Zpět na začátek článku Jelec tloušť
K lovu tloušťů používám dvě odlišné taktiky.
První, spíše statická, spočívá v tom, že se tlouště pokouším nalákat a udržet na zvoleném místě. V tom případě je vhodné nakrmit celou dávkou návnady hned na začátku a pak už jenom lehce občas dohazovat partikl. Tloušti a zvláště ti větší, nemají vůbec rádi neustálé bombardování koulemi.
Pokud jsme přesvědčeni o tom, že se větší tloušť na námi vyhlédnutém místě vyskytuje je lepší nekrmit.V tom případě se o jeho ulovení můžeme pokoušet po celý den.
Pokud si jeho přítomností nejsme jisti, pak krmíme. Dobrou dobou je brzké ráno, nebo soumrak, kdy vyrážejí za potravou.
S ohledem na značnou opatrnost větších tloušťů, je vhodné provádět přípravu náčiní, úpravu místa na břehu a míchání návnady, s větším časovým předstihem před vlastním lovem.
Druhá taktika spočívá v aktivním vyhledávání ryby v toku.V tom je právě největší síla lovu na boloňku. Při tomto lovu nevnadím, pouze lovnou dráhu prohodím několika kousky nástrahy, nebo partiklem. Nástrahu spouštím po proudu, někdy dost daleko. Nechám ji proplouvat všemi místy, o kterých předpokládám, že by se v nich mohl tloušť vyskytovat. Zvláště dobrá jsou místa po větvemi.
Při tomto způsobu lovu se dá i brodit, ale při lovu větších tloušťů to mnohdy není nejlepší řešení. Je lepší lovit ze břehu, pokud možno z místa, které není moc na očích.
Pro oba způsoby platí, že záběr tlouště bývá většinou velmi prudký a krátký. Je třeba být stále připraven a zasekávat okamžitě při prvním pohybu splávku. Jenom při lovu v mírnějším proudu občas bere vláčněji. Je-li nastraženo ovoce, vždy zabírá prudce i na téměř úplné tišině.
Zpět na začátek článku Jelec tloušť
K tomu, abychom měli alespoň naději na úlovek většího tlouště, je zapotřebí splnit několik následujících předpokladů.
Pokud Vás článek zaujal, tak lov tloušťů na plavanou určitě zkuste. V našich vodách velcí tloušti jsou, stačí je jen najít.
Úvod > Ryby > Jelec tloušť