Cejn velký a jeho lov

• Úvod
• Ryby
• Krmení
• Ostatní

Cejn velký

Cejn velký - výskyt a biologie

Cejn velký (Abramis brama), patří k nejběžnějším rybám našich vod. V tekoucích vodách se cejn velký, často nazývaný lopaťák, vyskytuje samozřejmě v cejnovém pásmu, ale i ve vodách mnohem proudnějších. Cejn velký vyhledává spíše toky s teplejší vodou. V sekundárních pstruhových vodách pod přehradami se proto cejn velký většinou vyskytuje v menší míře. V těchto vodách nedosahuje cejn nikdy větších rozměrů.
Cejn velký obývá všechny nížinné údolní nádrže, sportovní rybníky a propadliny. Cejn velký s oblibou osídluje také slepá ramena, tůně a pískovny.

Pro výskyt cejna je charakter dna mnohem důležitější než typ vody a síla proudu. Cejn vždy vyhledává místa s měkkými nánosy na dně. Kamenitému dnu se cejn v naprosté většině případů vyhýbá. Je to zapříčiněno jeho způsobem přijímání potravy. Cejn se převážně živí nasáváním živočichů žijících v bahnitých nánosech. Na kamenech se cejn není schopen krmit, a proto se tu dobrovolně nezdržuje.

Cejna proto vždy hledám nad bahnitým dnem, převážně na hlubších místech s mírným proudem. I v proudnější vodě se dají taková místa najít, dobrou volbou jsou klidnější zátočiny, místa před i za překážkami v toku nebo nad jezy.

Vhodná místa k lovu cejnů se také nacházejí blízko vnějších oblouků řek, pokud není proud příliš silný, většinou se v těchto místech nalezají bahnité nánosy, které cejni vyhledávají.
Na přehradách bývají často dobrá místa pro lov cejna poblíž původního řečiště. Rybníky jsou většinou zabahněné po celé ploše, výběr lovného místa je tím zjednodušen. Většinou stačí najít klidné místo s hloubkou 2 až 3 m. Dobrým vodítkem je výskyt bujné vodní vegetace, ta roste nejvíce právě na místech s měkkými nánosy, které cejn vyhledává.

Krmící se hejno cejnů se často prozradí lehkým zákalem vody. Dobrá místa jsou i tam, kde lidé krmí vodní ptactvo. Některá místa obsazená a krmená kapraři jsou k lovu cejna také velmi slibná.

V našich vodách se cejn velký vyskytuje ve velmi hojném počtu. V některých revírech dosahuje velmi slušných rozměrů. Vzácně se dají ulovit i cejni přesahující 70 cm. Takový cejn si pojmenování lopaťák opravdu zaslouží.

Takových "obrů" jsem zatím ulovil pouze šest. Můj největší cejn měřil 74 cm, a pocházel z Nechranic. Další tři, v délkách 73, 71 a 70 cm mám z Labe 11 a 12, jedna sedmdesátka je z Vltavy 1, poslední o délce 71 cm je z Ohře 1.

Cejnů přes 60 cm jsem ulovil docela slušnou řadu v různých vodách. Většinu opět na dolním Labi a Vltavě. Moje oblíbená dolní Ohře ja na výskyt opravdu velkých cejnů poněkud skoupá. Pravděpodobnou příčinou je poměrně studená voda vypouštěná z Nechranic.

Několik cejnů 60+ mám i z Berounky, Jizery a středního toku Ploučnice. Také na některých propadlinách na mostecku a teplicku se mi občas podobný úlovek podaří.

Ideálním místem pro výskyt velkých cejnů by možná mohly být i některé větší řeky na jihu Moravy. Bohužel jsem v těchto vodách, s výjimkou jedné výpravy na Dyji, nikdy neměl možnost lovit.

Nejlepší vodou s výskytem velkých cejnů pro mne stále zůstává Labe. Bohužel naprostá většina míst, kde jsem ještě před patnácti lety měl pro sebe celé kilometry toku, je dnes téměř celoročně obsazena partičkami různých "Carp teamů" nebo sumcaři.

Je to smutné a paradoxní, ale občas rád vzpomenu na dobu, kdy Labe smrdělo, na hladině plavala hnědá pěna a mastná oka. U řeky téměř nikdo, jenom pár skutečných bláznů. Dnešní čekači na jízdu a šplouchači, v té době možná ani nevěděli, že řeka jako Labe vůbec existuje. Voda byla špinavá, ale plná velkých nepoživatelných lopaťáků, tloušťů, kaprů a plotic. V té době se chodilo k Labi skutečně jenom pro radost z rybolovu.

Za nejlepší období k lovu velkých cejnů považuji duben, květen, první polovinu června, konec srpna a celé září. V ostatních měsících jsem větších cejnů ulovil minimum. Zimní úlovky jsou poměrně vzácné, ale za velmi mírné zimy i na ně občas dojde.

Nejlepších výsledků při lovu cejnů jsem dosáhl v pozdním odpoledni a v podvečer. Ráno těsně po rozednění také není špatná doba, ale večer to obvykle bývá lepší.

Menší cejni většinou berou dobře v průběhu celého dne.

Zpět na začátek článku Cejn velký

Cejn velký - nástrahy a návnady

Opravdu selektivní nástrahu k lovu velkých cejnů jsem zatím neobjevil.
Jako nejlepší se mi jeví patentky. S ohledem na problémy s jejich obstaráváním, uchováváním a občas i nastražováním je v současnosti používám pouze již výjimečně. Ne tak často jak by si tato skvělá nástraha zasloužila. Pokud si je obstarám, na nic jiného cejny nelovím.
Mojí v pořadí druhou nejúčinnější nástrahou k lovu velkých cejnů jsou kukly bílých červů. Nastražuji je obvykle v počtu 6 až 8 kusů. Ostatní kaprovité ryby o tuto nástrahu moc nestojí. Jedinou výjimkou je plotice obecná, která kukly konzumuje možná ještě ochotněji než cejn. Také perlín ostrobřichý má kukly ve značné oblibě.
Jako třetí nástrahu pro lov cejna, nejčastěji na jaře, používám hnojáky. Požívám vždy ty nejmenší kousky, které seženu. Nastražuji je v počtu okolo 5 kusů. Propichuji pouze jednou, podobně jako patentky. Větší hnojáky cejni samozřejmě přijímají také, ale vždy dávají přednost chomáčku malých.

Ostatní živočišné nástrahy, např. rousnice nebo bílé červy k cílenému lovu cejnů nepoužívám, ale i na ně se slušný cejn často uloví.

Z rostlinných nástrah se mi k lovu cejna nejvíce osvědčují kroupy a kukuřice. Kroupy nastražuji v počtu tří až pěti kusů, kukuřice dávám obvykle dvě zrnka. Kukuřici používám běžnou z plechovky nebo mraženou.

Zvláštní postavení mezi nástrahami pro lov cejna zaujímá pařená houska. Není sice vůbec selektivní, ale často je to jediná volba, jak cejny přemluvit k záběru.

Poslední nástraha na cejna je klasické a dnes již bohužel mnohými kolegy opovrhované těstovinové kolínko. Po jeho nastražení bude mnoho rybářů příjemně překvapeno.
Je teba si uvědomit, že kolínka stále používá řada především starších kaprařů. Bohatě jimi krmí, cejni, kteří se vyskytují většinou v podobných lokalitách jako kapři, kolínka dobře znají a ochotně je přijímají.
Kolínka samozřejmě nejsou selektivní, ale občas je používám.

Všechny živočišné nástrahy a pařená houska jsou pro lov cejna účinné celoročně. Kukuřice, kroupy a těstoviny spíše jenom v teplejší vodě.

Moje nejpoužívanější nástrahy k lovu cejna a jejich úspěšnost znázorňuje následující tabulka.

Cejn velký - tabulka úspěšnosti nástrah:

Vnadící směsi k lovu cejnů není potřeba složitě konstruovat.
Na stojaté vodě vždy vystačím se základem z chleba, který rozmočím ve vodě s dostatečným množstvím melasy. Pokud nemám melasu, používám umělé sladidlo. Směs doplňuji strouhankou. Nejlepší strouhanka je z loupáků, ale i obyčejná rohlíková postačí.
Na tekoucí vody používám jako základ TTX rozmočené opět ve vodě s melasou. Přidávám směs strouhanky se šrotem. Obě složky mám předem smíchané v poměru 1:1.

Jako partikl do obou směsí používám ovesné vločky a dokonale uvařené kroupy. Do směsi na stoják dávám vločky suché, přímo z pytlíku. Na řeku vločky předem namáčím. Kroupy směs občas dost vysušují, lehké dovlhčení je žádoucí.
Pokud se v revíru nevyskytuje mnoho malých kaprů, je dobré do směsi přidat i trochu kukuřice. Část kukuřice posekám nožem, druhou část dávám v celku. Do směsi na stoják rád přidávám přiměřené množství anglické vločky.

Jako aroma používám koření do perníku nebo skořici. Z komerčních posilovačů se mi jako nejlepší jeví "Exotic" od M.v.d.E.

Směs by měla být jenom lehce lepivá, se středně hrubou konzistencí. Ideální je síto okolo 7 mm.

Barva směsi, podle mého názoru, při lovu cejnů nehraje zásadní roli. Je výhodné použít velmi světlou barvu, žlutou nebo i oranžovou, k odrazení menších ryb. Cejnům nevadí často ani divoké barvy, viděl jsem už s úspěchem lovit s použitím fluorescenční zelené návnady.

Hlínu většinou nepoužívám, na řece občas přidávám trochu štěrku jako zátěž.

Na závěr dávám živou složku. Vždy upřednostňuji kukly nebo nasekané hnojáky. Bílí červi spolehlivě přilákají i ryby, o které nemám zájem.

S komerčních vnadících směsí pro lov cejnů, mám velmi dobré zkušenosti s výrobky firmy "Traper". Obvzlášť žlutá směs z řady "Sekret" je velmi slušná.
Jedná se o poměrně silné krmení. Na stoják ho ředím jedna ku jedné směsí "Jezioro", na řeku dávám dva díly "Sekret" na jeden díl směsi "Rzeka". Obě z řady "Super" od stejného výrobce.

Směsi řady "Special" a "Standard" jsou o mnoho slabší a zdaleka nedosahují kvalit vyšších řad, i když cenový rozdíl je zanedbatelný.

Na vnadění reaguje cejn pomaleji. Chvíli mu trvá než na místo najede. Krmím vždy s dostatečným předstihem před vlastním lovem. Jako první dávku krmení dávám asi polovinu celkového množství návnady. Krmné místo nemusí být nějak přesné, rozptyl 2 m vůbec nevadí. Do začátku lovu už nekrmím. Opatrné dokrmení menšími koulemi nebo samotným partiklem provedu až když začnou slábnou záběry.

Větší cejni se často nehrnou přímo do středu zakrmeného místa, většinou zůstávají na jeho okrajích, v řece podle síly proudu i nekolik metrů pod ním.

Zpět na začátek článku Cejn velký

Cejn velký - náčiní, montáže a taktika lovu

Pro lov cejnů všech velikostí, je možno použít všechny metody plavané. Náčiní a montáže používám středně jemné. Ani ten největší cejn, pokud je zaseknut normálně, tzn. "za tlamu", není zdatný bojovník. Jiná situace nástává při jarním lovu, kdy při tření cejnů dochází velmi často k jejich podseknutí. Podseknutý cejn, obvzláště v proudu, bojuje velmi silně a divoce.

Na stojaté vodě je situace jasná, nejlepší volbou pro lov cejna je matchový prut. V některých vodách, tam kde je vhodné loviště blízko u břehu, rád používám k lovu cejnů také delší bič.

V tekoucích vodách používám nejraději dlouhý bič (9 m), nebo sedmičku boloňku. Někdy nejsem líný a rozbalím i děličku. Matchkou na řece lovit neumím a tak ji zde nepoužívám.

Při lovu cejnů, je u všech způsobů plavané, nutnou podmínkou úspěchu nástraha položená na dně. Ne 1 mm nad dnem, ale přímo na dně. Nejlépe i s pořádným kusem vlasce.

Na stojáku většinou pokládám na dno jenom nástrahu s kusem návazce. Záběrový brok dávám na dno jenom občas, většinou při větru.

Na řece pokládám brok (někdy i více, podle síly proudu) na dno vždy. I s boloňkou chytám spíš jako s bičem. Nenechávám splavávat jak se na boloňskou metodu sluší, ale přehloubenou udici pokládám na dno a snažím se lovit na místě.

Záběr většího cejna bývá obvykle mírný a plynulý. Neustálé sledování dokonale vyváženého splávku je nezbytné. Vlasec musí být vždy napnutý, s wagglerem samozřejmě dokonale potopený a vyrovnaný.

Návazce používám vždy z nejkvalitnějšího materiálu. Průměry volím 0,10 nebo 0,12 mm. Ani na vodách s výskytem větších kaprů, při lovu cejnů, nedávám nikdy "pro jistotu" silnější. Velký cejn je opatrný, silnější vlasec znamená vždy méně záběrů. Při lovu cejnů se záběrem kapra počítám vždy, ale montáže tomu nepřizpůsobuji. Podobné uvažování považuji za chybu. Když jdu na cejny, tak jdu na cejny. Utržená sedmdesátka kapr sice mrzí, ale na něj jsem nešel.

Háčky k lovu cejnů používám tenké a především lehké. Velikost volím tak, aby nástraha vždy dobře seděla. Většinou mi průměrná velikost háčku vychází okolo č. 10, občas 8 nebo 12. Velký cejn má tlamu skoro stejně velikou jako kapr, není proto žádný důvod používat přehnaně malé háčky. Ty schovám pro plotice nebo podoustve.

Zpět na začátek článku Cejn velký

Cejn velký - závěr

Je škoda, že se více rybářů nevěnuje lovu této hojné a mnohdy překvapivě veliké ryby.

Pro úspěšný lov velkých cejnů je nutné splnit několik následujících předpokladů:

• najít vhodné lovné místo, hledat hlubší, klidnou vodu s měkkým dnem, vyhnout se kamenům
• s předstihem dostatečně nakrmit, použít výrazně sladké krmení s vhodným posilovačem
• použít přiměřeně jemné náčiní
• mít vždy napnutý vlasec
• lovit spíše na okrajích krmného místa
• během lovu opatrně dokrmovat pouze když je to nutné
• ryby zbytečně neplašit, pokud to podmínky dovolí, sedět dál od vody

Cejn není silný bojovník, ale lov této pěkné a velké ryby své kouzlo má!

Úvod > Ryby > Cejn velký